Vítejte na stránkách kapely Průměr Šedesát

Hm, co je to za název?

Myslíme si, že je to název vtipný a určitě je vícevýznamový. Průměr 60 vyjadřuje přesně průměrný věk členů kapely, ale také značí šedesátá léta a tehdejší beatový repertoár. Nevíme jestli to je nejlépe zvolený název, každým rokem by se totiž měla jednička přihodit, aby byl pravdivý. Možná by bylo lepší dát průměr narození 1951 a to by se nikdy neměnilo, ale už to tak necháme. Chtěli bychom dosáhnout ještě třetího významu průměrně 60.tisíc za měsíc, ale...

Jak to tedy vzniklo?

Skupina vznikla postupným nabalením členů. Začal to kytarista Otta Schmidt, který po letitém hraní taneční muziky sám s automatem byl přizván k oživení bývalých Kastelánů bratří Rousků. Ti ale hráli omezeně jen Beatles apod. A protože od roku 2008 tam už byl i další kytarista Bob Matuna a oba by rádi hráli i něco jiného, tak začali jednat. Oni v těch Kastelánech měli ještě zpívajícího bubeníka Vláďu Nývlta a zkusili tedy oslovit Cindu Möglicha na basu, aby nově vznikající skupinu doplnil. Ten trochu váhal, ale s tím, že se bude hrát jen občas, nakonec souhlasil. Na první zkoušce bylo zjevně nutné, aby byl ve skupině samostatný klávesák a ne stále se nástrojově převlíkající Bob, chystající na klávesách jakési transpozice pro hru jedním prstem a pak zase kytaru. Trochu zručný klávesák byl Cinda, takže následoval pětiminutový telefonát Jirkovi Havelkovi a ten funkci basáka místo Cindy přijal. Než však nastala druhá zkouška vzdal se bubnů Vláďa a odešel do jiné skupiny. A tak se pozval na konečné doplnění Jirka Kokoška Říha, již dlouhodobě hudebně odpočívající. Sestava je už teď konečná a muzikanti se znají z různých minulých seskupení, ve kterých spolu hráli.

Jaký styl hrajeme?

Myslíme si, že je to „muzika většiny národa“. Big-betové písně a orchestrálky z let šedesátých a sedmdesátých. To znají téměř všichni, nemůže to nikoho naštvat a všichni si s námi zazpívají. Takže kdo by to chtěl „zaškatulkovat“, jak je v Čechách zvykem, tak hrajeme „Většinový žánr“. K tomu máme ještě další i novější písně, trochu i do taneční muziky. Na zábavách zahrajeme i lidovku. Z kapely instrumentálně nejvíce vyčnívá kytarista Otta se svojí brilantní technikou a skvělými zvuky.

Ještě něco?

Ano něco málo nakonec. Hrajeme rádi, víme jak pobavit, paměť a ohyb trupu přiměřené k věku, sluch v rozsahu vesnického tlampače, na každou hru se těšíme, diety ještě nemáme. Tento odstavec je s nadsázkou a hudba je naší velkou láskou!